Překyselení organismu – 2. část
V prvním díle našeho povídání jsme si pověděli něco o překyselení obecně.
Nyní si zodpovíme další otázky.
4. Proč není na téma překyselení dost vědeckých studií?
Oponenti se odvolávají na to, že na téma kyselinotvorných potravin nejsou vědecké studie, a snaží se tím vše zesměšnit.
Rád bych se těchto lidí zeptal:
- Kdo by měl zájem zaplatit takovou studii?
- Potravinářský průmysl, aby mu klesl prodej jeho produktů?
- Farma průmysl, aby mu klesl prodej jeho léků?
- Zdravotní průmysl, aby klesl počet jeho pacientů a jeho výdělky?
- Nebo snad stát, aby mu klesly příjmy ze všech těchto odvětví průmyslu?
Při zkoumání tohoto tématu je nutné sledovat vědecké studie, které odhalily některá fakta v rámci zkoumání jiných věcí. Další fakta ukazují studie zabývající se výživou. A nakonec je nutné sledovat zkušenosti a výsledky lidí. Kdo hledá upřímně a opravdově, pravdu najde.
5. Spor o vyrovnávání pH – potřebuje k tomu tělo minerály?
Další spor je okolo toho, zda tělo potřebuje k vyrovnávání pH minerály, nebo ne. Mnozí tvrdí, že ne, a odůvodňují to tím, že kyseliny jsou neutralizovány hydrogenuhličitanovými ionty. 1)
Nechci vás zatěžovat odbornými detaily a chemickými vzorci, avšak k pochopení do chemie trochu zabrousit musíme.
Hydrogenuhličitanový (bikarbonátový) pufr pracuje s oxidem uhličitým, vodou a hydrogenuhličitanovými ionty. Z chemického hlediska se tedy jedná jenom o vodík, kyslík a uhlík. Kde jsou ostatní minerály? Takže to vypadá, že opravdu žádné minerály k vyrovnávání pH nepotřebujeme.
Ovšem učebnice fyziologie jednoznačně učí a vědecké studie to potvrzují, že tělo využívá minerály—zejména sodík, draslík, vápník a hořčík— jako elektrolyty k regulaci a vyrovnávání pH (kyselino-zásadité rovnováhy) v krvi a tkáních. Tento proces je základním principem lidské fyziologie. Patří to k základnímu učivu medicíny i přírodních věd. 2,3)
Jak to tedy je?
Minerály umožňují vznik a funkci pufrovacích (tlumicích) systémů. Pufrování je proces, který pomáhá udržovat stabilitu pH ve tkáních a tekutinách v lidském těle. Pufry fungují tak, že absorbují nebo uvolňují ionty (h+ nebo OH-), a tím mění pH roztoku.
Minerály hrají v tomto procesu klíčovou roli tím, že tvoří elektrolyty a jako sekundární pufry na sebe také váží vodíkové ionty.
Ve vědecké literatuře existují zásadní vědecké práce, které prokazují, že při dlouhodobě zvýšené konzumaci kyselinotvorných potravin tělo opravdu využívá minerály, zejména vápník.4,5,6)
6. Odkud bere tělo potřebné minerály k vyrovnávání pH?
To je myslím otázka pro školáky a vy to víte – ze stravy. Naše strava by měla být „vyvážená“, to znamená, měla by mít rovnováhu mezi zásadotvornými a kyselinotvornými potravinami. Co je myšleno tou rovnováhou?
Naše strava by měla obsahovat 70–80 % zásadotvorných potravin a 20–30 % kyselinotvorných potravin. Při takovém poměru je schopno udržovat pH v buňkách na hodnotě pH 6,5.
Můžeme tedy říci, že nebojujeme ani tak s překyselením, jako spíše s nerovnováhou minerálů. Nerovnováha je příčina, zvýšená produkce kyselin je důsledek. Špatná strava rovnováhu narušuje.
7. Způsobuje kyselinotvorná strava nedostatek minerálů?
Ano. Náš problém je, že naše moderní strava je složena především z kyselinotvorných potravin. Tím tlačíme pH tvrdě jedním směrem, tedy k acidóze. A naše tělo musí bez přestání vyvažovat pH, ať to stojí, co to stojí.
A co nás to stojí?
Ztráty alkalických minerálů. Jestliže organismus nemá dost zásadotvorných minerálů ve stravě, musí sáhnout do zásob, uložených z doby našeho růstu v těle. Z nich je nejbohatěji zastoupen vápník. A protože je také nejúčinnější, tělo po něm sahá na prvním místě.
Za nedostatek zásadotvorných minerálů ve stravě platíme osteoporózou, artrózou, kazivostí zubů atd.
Zde je nutné zmínit se krátce ještě o cukrech.
Cukr neobsahuje kyselinotvorné minerály, tak by neměl dělat problémy, ne? Mnoho výživářů ho řadí k neutrálním potravinám.
Ve skutečnosti naše konzumace rafinovaných cukrů živí v našem trávicím systému kvasinky. A kvasinky vylučují jako odpadní produkty jejich metabolismu kyselinu octovou, kyselinu mléčnou, kyselinu močovou a alkohol. Těmito kyselinami snižují pH až na hodnotu 5,5, což je prostředí, ve kterém se jim velmi dobře daří. To je desetinásobně kyselejší, než jak potřebují naše buňky. A je to prostředí, ve kterém se dobře daří nemocem a plísním.
Není divu, že lidé mají nemocný (poškozený) trávicí systém a často dostávají rakovinu střev.
8. Pomůže měřit kyselost moči? Co nám prozradí pH moči?
PharmDr. Margrit Slimáková říká – a já s ní souhlasím:
„Faktem je, že pH moči neurčuje ani neodráží pH jakéhokoliv jiného orgánu, tkáně anebo tělní tekutiny.“ 1)
Ano, to je pravda, protože organismus udělá vše pro to, aby orgány a tkáně měly správné pH. Takže pH moči může ukázat jenom, jaký druh potravin v našem jídelníčku převažuje, tedy zda se více tvoří kyseliny nebo zásady.
Profesor Racek říká, že: „Kyselost (pH) moči zjišťovaná pomocí papírků vůbec nic neříká o tom, zda v těle převažují kyseliny či zásady.“ 7)
Vzápětí si však protiřečí, když uvádí:
- Při hromadění kyselin se je organismus snaží vyloučit ledvinami – moč je kyselá.
- Mírně kyselá je moč fyziologicky, více kyselá je po masité stravě.
- Rostlinná strava (včetně kyselého ovoce) vede spíše k alkalické reakci moči.
Jinými slovy, kyselost moči nám může ukázat, zda potraviny, které jíme, jsou kyselino- nebo zásadotvorné. Při hromadění kyselin se je organismus snaží vyloučit ledvinami a moč je kyselejší.
To samé platí i pro pH slin.
Ovšem platí to jen u zdravých lidí. V případě onemocnění močových cest nebo při užívání některých léků to neplatí.
Profesor Racek také uvádí, že: „Pokud v krvi převažují alkalické látky a současně je nedostatek draslíku, vylučují ledviny místo iontů draselných ionty vodíkové, tedy moč je kyselá i při silně alkalické krvi.“ 7)
Tento fakt ukazuje dvě skutečnosti:
- U nemocného člověka nám pH moči nic neřekne o pH v jeho organismu.
- Tělo nutně potřebuje minerály k udržování správného pH.
Z uvedených faktů však také vyplývá, že změřit pH buněk amatérsky (doma) nelze. Nemá smysl měřit pH moči ani pH slin.
Jak tedy zjistím, zda je vše v pořádku, nebo není?
Odpověď je v bodu 5. Podle poměru kyselinotvorné a zásadotvorné stravy v mém jídelníčku. Pokud kyselinotvorná tvoří více jak 30 % mého jídelníčku, vytvářím svému tělu problém.
9. Pomůže alkalická dieta?
Někteří poradci přesvědčují nemocné lidi, že je nutné podstoupit „alkalickou dietu“. Z mého pohledu je to nesmysl. Proč?
Protože vyvážená strava není dieta. Vyvážená strava má být naší přirozenou, každodenní stravou. Pokud bude mít naše strava rovnováhu mezi zásadotvornými (70–80 %) a kyselinotvornými potravinami (20–30 %), nepotřebujeme žádnou dietu.
10. Je nesmysl užívat alkalizující doplňky stravy?
Mnoho lidí dává přednost svým chutím před zdravím. Takže jejich jídelníček se skládá z 80–90 % z kyselinotvorných potravin. Takovým lidem může alkalizující doplněk stravy pomoci oddálit příchod problémů.
Nicméně pro mnoho lidí, kteří by chtěli jíst zdravě, je problém jíst vyváženou stravu. Lidé bydlící ve městech mají přístup jen k ovoci a zelenině v supermarketech. Ty jsou pěstované pomocí superfosfátů. A superfosfáty blokují vstřebávání živin rostlinami. Ty pak mají nedostatek minerálů.
Příklad: Jedno biorajče nám dá devětkrát více železa než to průmyslově vypěstované.
Mimochodem, víte, proč má doma vypěstované rajče proti tomu z obchodů tak výraznou chuť? Je to díky minerálům. Minerály dávají ovoci a zelenině chuť. Když jíte zeleninu bez chuti, znamená to, že má málo minerálů.
A pokud má málo minerálů, je i málo zasadotvorná.
Toto bylo pro mne motivací při vývoji našeho produktu Alkalin. Vložili jsme do něj ty nejsilněji alkalizující potraviny, látky obsahující nejvíce alkalizujících minerálů, a navíc ty nejdůležitější alkalizující minerály v organické formě.
Nejsem zastánce toho, že by lidé měli jíst nezdravě a pak to „zachraňovat“ pomocí doplňků stravy. Ne. Jsem zastánce zdravé a vyvážené stravy.
Smyslem tohoto doplňku je doplnit nedostatek minerálů v ovoci a zelenině.
Nicméně každý se občas dostane do situace (například na cestách, dovolených, na návštěvě, při oslavách apod.), kdy sníme více kyselinotvorných potravin, než je zdrávo. V takové situaci vytváří Alkalin protiváhu a vyrovnává „balanc“.
Také se dostáváme v životě do situací, kdy ztrácíme velké množství minerálů a nutně je potřebujeme doplňovat.
Závěr: Jsem přesvědčen, že pokud je alkalizující doplňek stravy správně sestavený, může výrazně podporovat udržení našeho zdraví.
Co způsobuje velké ztráty minerálů v našem těle?
Způsobuje kyselost tkání rakovinu? Lékaři i poradci tvrdí, že ne. Mají pravdu?
Na to se podíváme v dalším článku.
Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy
Odkazy:
1) https://www.margit.cz/nikdo-kysely/
2) Kraut JA, Madias NE. Physiology of acid-base balance and disorders. Critical Care. 2010;14(4):206.
3) Quamme GA. Renal regulation of potassium, calcium, and magnesium. Am J Physiol Renal Physiol. 2003;285(1):F1-F11.
4) Lemann J. et al., "The effect of chronic acid loads in normal man: further evidence for the participation of bone mineral in the defense against chronic metabolic acidosis." Journal of Clinical Investigation, 1966.
5) Frassetto L. et al., "Diet, evolution and aging—the pathophysiologic effects of the post-agricultural inversion of the potassium-to-sodium and base-to-chloride ratios in the human diet." European Journal of Nutrition, 2001.
6) Kurtz I., "Metabolic alkalosis and hypokalemia: A new look at old problems." Kidney International, 1986.
7) https://www.labtestsonline.cz/novinky/proc-nas-strasi-prekyselenim-organismu/
