Jde se zbavit osteoporózy nebo artrózy? – 3. část

Další doporučení lékařů je, abychom pili více mléka. 

MUDr. Petr Tláskal, CSc. (předseda společnosti pro výživu ČR) prohlásil:

„Mléko a mléčné výrobky tvoří přirozenou součást naší stravy. Schopnost štěpit laktózu dostal člověk do vínku. Mléko je velmi dobrý zdroj biologicky hodnotné bílkoviny, dobře vstřebatelného vápníku, jódu i dalších složek výživy.“

Ano, mléko obsahuje hodně vápníku. Avšak dobře vstřebatelný je jenom z lidského mléka. Z kravského mléka se vstřebá jen 25 %. Zbylých 75 % je vyloučeno z těla bez užitku. To ale není všechno. 

Mezinárodně uznávaný vědec, profesor Walter Veith, původně profesor zoologie na Univerzitě Západního Kapska a později poradce vlády Jihoafrické republiky pro výzkum výživy, zdraví a kvality potravin, prováděl se svými studenty mnoho výzkumů. 

Při jednom z nich zkoumal vztah mezi konzumací mléka a našimi kostmi. Co objevili? 

Jakmile pijeme mléko a jíme mléčné produkty, zvýší se vylučování vápníku z těla natolik, že se ho vyloučí více, než kolik se z mléka vstřebalo. Jak je to možné? Co to způsobuje? 

Odpověď je – kasein. 

Kasein je extrémně kyselinotvorný. A naše tělo reaguje na kyselinu pouze jediným způsobem: uvolňuje z kostí uhličitan vápenatý, který putuje do krve, aby mohl neutralizovat kyseliny. A následně je vyloučen močí. 

Někdy se vápníku vyloučí tak velké množství, že ho ledviny nezvládají vyloučit, což může způsobit vznik ledvinových kamenů. 
Někdy zase tělo nestačí neutralizovat všechnu kyselinu močovou. Ta se pak usazuje v podobě krystalků v kloubech a způsobuje nemoc nazývanou dna. Dna je často doprovázena zánětem kloubů, což je reakce těla na jejich poškozování od krystalků kyseliny močové. 

Když se podíváme na tabulku, jakou kyselinovou zátěž představují některá jídla, tak zjistíme, že kasein je nejhorší bílkovina, jakou můžeme jíst:

Profesor Veith není sám, kdo toto zjistil. Studie z roku 1995 říká: 

„Mléčná bílkovina zvyšuje produkci kyseliny (v krvi), kterou je možné neutralizovat vápníkem získaným z kostry.“ ¹)

Kasein je bílkovina. Profesor Veith se tedy v dalším výzkumu zaměřil na bílkoviny.
Pokud bílkoviny způsobují vylučování vápníku z kostí, které jsou horší? Živočišné, nebo rostlinné? 

Pozvali ho na výzkum do stájí, kde chovali ovce. Pokud se ovce chovají ve stájích, objevují se u některých zkroucené kosti. To se nestává u ovcí chovaných na pastvinách. Když Walter Veith vyslovil názor, že to může být způsobeno živočišnými bílkovinami, tak se všichni smáli, že to nemůže být pravda. „Dobře, pojďme udělat experiment,“ navrhl profesor. 

A tak vybrali 50 beranů Merino, které rozdělili do pěti skupin. První, kontrolní skupině dávali základní skladbu stravy. Každé další skupině pak přidali bílkoviny podle této tabulky:

A jaký byl výsledek? Po nějaké době mohli udělat tyto snímky:

Jak vidíte, berani s největším množstvím živočišných bílkovin se ani nemohli postavit na nohy. Museli je nadzdvihnout, aby mohli udělat snímek. 

Dále se podívali na obsah vápníku a fosforu v kostech. Ukázala se přímá úměra: čím větší konzumace živočišných bílkovin, tím méně vápníku a více fosforu měli v kostech. 

Nejzajímavější však bylo to, že ovce, které dostávaly 20 % pouze rostlinných bílkovin, nejen že měly kosti naprosto zdravé – měly je lepší než ovce z první skupiny! Vápník ztrácely pouze ovce krmené živočišnými bílkovinami. 

Možná si řeknete, že to je jasné, ovce jsou býložravci, a tak jim živočišné bílkoviny uškodily. Souhlasím, že pokud by zde výzkum skončil, nebyl by to správný vědecký postup. A profesor Veith je vědec. Proto zopakoval stejný experiment se psy, s prasaty, s krysami a s králíky. 
Výsledek? Naprosto stejný. Všechna zvířata krmená živočišnými bílkovinami ztrácela 3x více vápníku než zvířata pouze na rostlinách. 

Někteří namítnete, že pes je masožravec, ten se přece nemůže živit rostlinnou stravou. 

Když jsem jeden čas bydlel na Moravě, měl jsem tam kamaráda, který si pořídil psa dalmatina. A protože byl vegetarián, od štěněte dával svému psovi jen rostlinnou stravu. Ten pes nikdy nepoznal chuť masa, a když jste mu nějaké dali, čichl k tomu a odešel. A ten pes byl zdravý a silný. 

Někteří lidé reagovali na mé vyprávění o tomto psovi slovy: „To je blbost! To není možné, to by nepřežil.“ Chápu to. Avšak je to mýtus. Viděl jsem psa vegetariána na vlastní oči. 

Víte o tom, že světové veterinární společnosti vydaly varování proti krmení koček mlékem? Protože jim potom selhávají ledviny – právě kvůli zvýšené kyselosti, začínají močit krev a zemřou. Protože mléčný kasein je ze všech bílkovin nejhorší. 

Profesor Walter Veith udělal ještě jeden doplňující experiment. Nechal své studenty měřit kyselost slin a moči u třech skupin lidí:

• Vegetariáni
• Masožravci
• Rastafariáni (to jsou vegetariáni, kteří však z náboženských důvodů hodně užívají marihuanu a podobné drogy)

Když shromáždili a vyhodnotili měření, dostali tyto výsledky:

• Masožravci měli vše kyselé, moč i sliny. 
• Vegetariáni měli zásaditou moč i sliny. 
• Rastafariáni měli zásaditou moč, ale kyselé sliny. 

Co je kyselé, musí tělo neutralizovat. Z kostí. 

Jaký je závěr? 

Pití mléka jako zdroje vápníku je obrovský mýtus a způsobuje obrovskou tragédii především ženské části populace. Důsledkem je řídnutí kostí a problémy s klouby. 

Doporučovaný příjem vápníku v civilizovaných zemích je 1 000 mg denně. 
V Africe mají příjem pouhých 350 mg vápníku denně a nemají žádný úbytek kostí. 

Největší výskyt zlomenin v důsledku řídnutí kostí je v zemích s nejvyšší mírou konzumace mléka a mléčných produktů – ve Švédsku, Norsku, Dánsku, Švýcarsku. Zbytek Evropy a celá Amerika je následuje. 

Další studie to potvrzují:
„Při kontrolovaných podmínkách má úroveň bílkovin ve stravě hluboký a trvalý účinek na úrovně vápníku v moči.“  ²)

„Vysoký poměr živočišných bílkovin vůči rostlinným zvyšuje rychlost úbytku kostní hmoty a riziko zlomenin u žen po menopauze.“  ³)

Jde řešit osteoporózu jinak? Ano. 

Jak? Povíme si v dalším pokračování článku. 

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy

P. S. Více na téma MLÉKO objevíte v mém bestselleru Krutá hra o tvé zdraví.

Odkazy:

1. American Journal of Clinical Nutrition 1995; 61(4): 909
2. Federation Proceedings 1981; 40(9): 2429-2433
3. Selmeyer et al 2001. AJCN 73(1): 118-122