Kdyby žaludek mohl mluvit


Jakmile zpozorujeme na našem těle vrásky, plešatění, povislou kůži nebo tloušťku, jsme velmi zneklidnění. Bereme to vážně jako signál, že se něco děje, a snažíme se s tím něco udělat. Utrácíme čas a peníze, abychom to vyřešili. 

Když však takové změny nastanou v našem trávicím traktu, je to mimo náš zrak a naši mysl, takže tomu nevěnujeme pozornost. Máme sklon si myslet, že pokud necítíme v břiše krutou bolest, musí být uvnitř všechno v pořádku. Necítíme potřebu pečovat o vnitřek žaludku a střev. 

Vnitřní povrch zdravého žaludku pokrývá růžová sliznice, její povrch je bez jakýchkoli hrbolků nebo nepravidelností a cévy pod sliznicí nejsou vidět. Zdravé lidské střevo je růžové, extrémně měkké a má velké a pravidelné záhyby. 
Žaludek nezdravého člověka je skvrnitý a v některých oblastech červený a oteklý. Vlivem chronického zánětu se sliznice ztenčuje a cévy pod sliznicí vystupují na povrch. Hrbolky na žaludeční stěně mohou signalizovat, že má člověk již jen krok k rakovině žaludku.  

V nezdravém střevě se začínají tvořit nerovné záhyby, protože svaly střevních stěn se stávají silnější a pevnější. To způsobuje stahování střeva v určitých oblastech. Vypadá to, jako by je svíraly gumové pásy. 

Maso neobsahuje žádnou nestravitelnou vlákninu. Nedostatek vlákniny způsobuje snížení objemu stolice v tlustém střevě a jeho nedostatečné dráždění. Výsledkem je snížený pohyb střeva. Střeva pak musí vyvinout velkou sílu, aby posunula a vyloučila malé množství stolice ven. To způsobuje zesílení a zvětšení svalů střevní stěny. Střevo je pak pevnější a kratší a zužuje se jeho průchodnost. Zvyšováním tlaku na střevní stěnu následně dochází k místnímu vytlačení sliznice ven a tvorbě dutin v podobě kapes. Toto se nazývá „divertikulóza“. To ještě více ztěžuje vylučování stolice a prodlužuje dobu hniloby proteinů ve střevě. To zase vede k tvorbě polypů a nakonec to končí rakovinou tlustého střeva. 

Zde je odpověď na prospěšnost masa. Toto nás čeká, pokud budeme pokračovat v jeho nadměrné konzumaci. 

Všichni se trápíme s naší pletí. Naše sliznice však nevidíme, a proto si s tím neděláme starosti. Až když lidé onemocní, často litují, že neudělali změnu v životním stylu dříve, aby nemoci předešli. Rozhodnutí je na každém z nás. 

Udržujte svá střeva zdravá. 

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy