Carnivore dieta – 3. část

Jak se dalo čekat, reakce na články o carnivore dietě jsou protichůdné. Jedni ji obhajují, jiní zase souhlasí. 

Jedna čtenářka výstižně napsala: „Sama jsem si tím prošla a ať je tato dieta, jak chce dobrá na hubnutí, diabetes atd., má jedno veliké špatně – dobré přichází hned a to nebezpečné a špatné pozdĕji.“ Myslím, že to je nejlepší a nejpřesnější hodnocení carnivore diety.  

Dnes se však chci zabývat vážnými námitkami proti mým argumentům.

• Jedna paní mi napsala, že lidoopi prokazatelně jedí maso, dokonce holdují kanibalismu a že to dokazují přírodovědecké filmy. 
• Jiný čtenář reagoval, že šimpanzi nejedí jenom rostlinnou stravu, ale jedí také červy, mravence apod. A že viděl dokument, kde paviáni ulovili mladou antilopu, o kterou se strhla mezi nimi bitka, jako by týden nejedli.

Jak to tedy je? 

Ano, šimpanzi jedí i drobný hmyz, ale živočišná složka jejich stravy činí pouhá 4 % jejich jídelníčku. Pokud bude podíl živočišné stravy v našem jídelníčku 4 % a nebudeme jíst žádnou průmyslově zpracovanou stravu, pak nebudeme mít zdravotní problémy. Kolik procent z našeho jídelníčku činí tepelně upravená a průmyslově přetvořená strava? A kolik procent z toho je živočišná strava? 

• Vážnější námitka se týká kanibalismu a jedení velkého množství masa opicemi. Je tedy pravda, co říkám, nebo není? 

V knize Krutá hra o tvé zdraví popisuji případ s papouškem Kea z Nového Zélandu. Živí se kořeny jednoho zvláštního stromu. Je k tomu dobře vybaven. Má silné nohy s drápy, aby je mohl vyhrabávat, a velký zahnutý zobák k jejich trhání. V oblasti, kde žije, došlo ke stavbě mnoha domů. Stromy, které jsou jedinou potravou papouška Kea, byly poraženy. Žádné v té oblasti nezbyly. Všechen zdroj potravy tohoto papouška byl zničen. Papoušek měl tedy na výběr:

1. vyhynout
2. najít si náhradní potravu 

Co myslíte, kterou možnost si zvolil? Co byste udělali vy? A tak papoušek změnil svůj jídelníček. Začal kuchat ovce. Dělal to tak, že se posadil na záda ovce, svým ostrým zobákem se dostal na vnitřnosti té ovce a jedl tuk okolo ovčích ledvin. Ovce samozřejmě hynuly a pastevci zuřili, protože na jejich ovce nesmí nikdo sáhnout. 

Při rozhodování mezi postřílením papoušků a obnovou jejich přirozené potravy zvítězil zdravý rozum a lidé opět vysadili ty stromy. A papoušci se vrátili ke své přirozené stravě a problém vymizel. 

Závěr? 

Je snadné dnes natočit film o kanibalismu opic, protože jsme tak narušili jejich přirozené životní prostředí, že v zájmu přežití jsou dnes zvířata nucena hledat jinou stravu. To však není jejich původní, přirozená strava. Existuje dnes mnoho zvířat a ptáků živících se dříve výhradně rostlinnou stravou, tedy nikdy dříve nejedli maso a dnes pojídají ty tisíce zvířat zabitých na silnicích automobily. Pojídají je proto, že už nemají dostatek jim přirozené stravy. 

Takové přizpůsobení však přináší své důsledky. Když jsme začali krmit krávy kostní a masovou moučkou, vznikla z toho nemoc šílených krav (BSE). Pokud svými zásahy do životního prostředí nutíme zvířata změnit svůj jídelníček, můžeme se potom divit, že vznikají nové nemoci? A pokud jsme změnili náš jídelníček z přirozené stravy na nepřirozenou, tedy tepelně a průmyslově přetvořenou, proč se potom divíme, že jsme nemocní? 

Dieta carnivore vychází z víry v evoluční teorii. Evoluce věří ve vývoj od horšího k lepšímu. Pojídání masa je tedy podle ní vývoj k lepšímu. Měla by tedy přinést i celoživotně lepší zdraví, vitalitu a dát lidem větší schopnost přežít v konkurenci.

Já vycházím z víry ve stvoření. Náš Konstruktér pro nás stvořil ideální stravu – ovoce, zeleninu a semena. Pojídání masa není evoluce (vývoj k lepšímu), ale adaptace, tedy pouhé přizpůsobení se. Lidé žijící v podnebí se čtyřmi ročními obdobími museli hledat způsob, jak přežít zimu. Museli shromažďovat úrodu a dělat zásoby. Ovce nebo kráva je jeden ze způsobů, jak uchovat zásobu „jídla“ čerstvou až do spotřeby. Výsledkem je však devoluce neboli vývoj k horšímu, tedy nemoci a zkrácení života. 

Gastroenterolog Hiromi Shinya a profesor klinické chirurgie z USA říká, že u Američanů a Japonců se vyskytuje v převládající míře chronický nebo akutní zánět sliznice žaludku jako výsledek konzumace masa. Popisuji to v článku Je maso zdrojem životní síly? Je zánět cestou ke zdraví, nebo k nemocem a problémům?

Ve prospěch konzumace plodů hovoří uzdravování lidí ze všech možných – tedy z většiny civilizačních – chorob, pokud přejdou na vysoko-enzymatickou stravu. Více o tom mluvím na osobních setkáních se mnou při mých veřejných přednáškách. 

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy 

Přednášku na téma enzymy a enzymatická strava můžete osobně navštívit a setkat se s Tomášem 22. 10. v Bratislavě. Vstupenky pořídíte pouze ZDE.